Ljubljansko barje (SL) - více informací o regionu

Fakta o Lublaòských mokøadech

Je to zajímavá smìsice minulosti a souèasnosti, nacházející se v kulturnì bohaté krajinì.
Je tvoøena sousedstvím pastvin, lesních porostù, polí, pøíkopù a ¾ivých plotù, které vytváøejí ¾ivotní prostor pro øadu rostlin a ¾ivoèišných druhù.
Vysoká úroveò hladiny spodní vody a pravidelné záplavy brání intenzivnímu zemìdìlství a sni¾ují tak ekonomický význam oblasti.
Øeka Ljubljanica na svém toku nejménì sedmkrát mizí pod povrchem a opìt se vynoøuje (co¾ je zpùsobeno krasovým podlo¾ím).

Charakteristiky

Pùvodní jezero, které kdysi oblast pokrývalo, vzniklo asi pøed dvìma miliony let v dùsledku propadu Lublaòské kotliny. Poté, co byly objeveny silné vrstvy rašeliny (v nìkterých místech o tlouš»ce vìtší ne¾ 9 m), byly postupnì vytì¾ovány, a to zpùsobilo opìtovné zaplavení vodou. Císaøovna Marie Terezie vydala v roce 1769 dekret, kterým pøikázala pøemìnit mokøad v pùdu vhodnou pro zemìdìlské obhospodaøování. V roce 1930 zaèala mìstská rada v Lublani prodávat pozemky s podmínkou: stavìt domy a pravidelnì udr¾ovat odvodòovací kanály. Rozšíøení zemìdìlské výroby a výstavby, obytných, prùmyslových a komerèních objektù zaèalo pøírodní oblast postupnì ohro¾ovat.

Pøíroda a historie

Archeologické nálezy z doby bronzové a pozdìjší – zbytky kolových staveb – dokládají vysoce rozvinutou a technologicky pokroèilou kulturu zdejších obyvatel.
Nedávný objev kola a osy z dvoukolového vozíku z doby asi 3200 pøed naším letopoètem jsou dùkazem kontaktù obyvatel v rámci širšího evropského území.
Pøesto¾e plocha Ljubljansko barje nezabírá více ne¾ 1 % území Slovinska, hnízdí zde celá polovina všech slovinských ptákù (asi 100 druhù).
Vlhké louky jsou osídleny druhy motýlù, jejich¾ existence tìsnì souvisí s nehnojenými pastvinami. Vìtšina ze 48 druhù vá¾ek, ¾ijících na území Ljubljansko barje, je nyní pova¾ována za ohro¾enou.

Chránìná oblast národního parku

Ljubljansko barje je domovem mnoha ohro¾ených druhù, bylo prohlášeno lokalitou Natura 2000 a v roce 2008 zde byl zalo¾en národní park. Slovinská legislativa definuje národní parky jako oblasti s dlouhodobým vzájemným pùsobením èlovìka a pøírody, díky nìmu¾ je dosahováno vysokých ekologických, biotických a krajinných hodnot. Jedná se o pokus, který pøedstavuje velkou výzvu – spojit ochranu rostlin a ¾ivoèichù s èinnostmi obyvatel, místních komunit a s iniciativami zamìøenými na proces plánování a øízení (pøièem¾ lze oèekávat konflikty v dùsledku rozdílných postojù obyvatel a ochráncù pøírody). Mimochodem, pøibli¾nì 70 % evropských mokøadù bylo znièeno, pøedevším v dùsledku intenzivního zemìdìlského obhospodaøování a urbanizace.