Biosférická rezervace Šumava (CZ)

Úvod do pilotního regionu

Biosférická rezervace Šumava zabírá vìtšinu území Šumavy - Hercynského pohoøí, které v geografickém støedu Evropy tvoøí pøirozenou hranici mezi Èeskou republikou, Bavorskem a Rakouskem. Spolu s Bavorským lesem pøedstavuje Šumava nejvìtší komplex lesù ve støední Evropì. Díky své geografické poloze, zachovalé pøírodì a bohatství vodních zdrojù je tento region èasto nazýván „zelenou støechou Evropy“. Jeho mezinárodní význam se stále zvyšuje.

V roce 1963 zde byla vyhlášena Chránìná krajinná oblast Šumava – nejstarší a nejvìtší v Èeské republice, v roce 1990 získalo toto území mezinárodní statut biosférické rezervace UNESCO. Rok poté byl na 69 030 hektarech pøírodnì nejcennìjších èástí tohoto území vyhlášen Národní park Šumava. Nadmoøská výška se pohybuje mezi 490 a 1 378 metry n.m.; za typické charakteristiky šumavské krajiny lze pova¾ovat pøirozené smrkové porosty, rašeliništì a horské louky vytvoøené dlouholetou lidskou èinností. Šumavská rašeliništì byla v roce 1993 prohlášena „Ramsarskými mokøady“.

Území Šumavy si udr¾elo svùj pøírodní charakter témìø a¾ do konce první poloviny 20. století. Lidé se svými aktivitami zde však byli pøítomni po staletí, co¾ vedlo k vytvoøení tradice dlouhodobé harmonie mezi pøírodními procesy a formami jejich vyu¾ívání èlovìkem. Dramatickou pro toto území byla etnická zmìna v roce 1946.  Pøítomnost „¾elezné opony“ a výcvikových vojenských prostorù lze pova¾ovat za další charakteristické jevy, které vedly ke zmìnám v sociální struktuøe a v koneèném dùsledku k poklesu poètu místních obyvatel. Pozice na hranici oddìlující Východ a Západ, vzdálenost od politických a ekonomických center a pøevá¾nì rurální charakter krajiny byly rozhodujícími faktory, které socioekonomicky marginalizovaly dané území.

Politické zmìny, ke kterým došlo ve støední východní Evropì po roce 1989, zcela zmìnily situaci. Šumava byla doslova vr¾ena do celoevropského kontextu a získala šanci pøemìnit svou marginalitu v komparativní výhodu. Typické znaky regionu, jakými bylo zachovalé pøírodní a kulturní dìdictví, stejnì tak jako vzdálenost od center se ukázaly být vhodným vstupním kapitálem pro rozvoj turismu. Toto území je dnes velmi populární destinací, která v létì nabízí výborné podmínky pro pìší turistiku a cykloturistiku; v zimì pak pro bì¾kové a sjezdové ly¾ování. Turismus se stal páteøí místní ekonomiky do té míry, ¾e na nìm doslova závisí prosperita mnohých obcí.

Ve zkratce

Kontakt

Jan Tesitel

29.01.2023
© Vital Landscapes, Große Diesdorfer Str. 56/57, D-39110 Magdeburg